přejímací značky
Bodáky procházely pečlivou výstupní kontrolou prováděnou ve výrobním závodě zbrojními inspektory dosazenými armádou. Ti umísťovali svou přejímací značku v počáteční fázi produkce na všechny hlavní součásti bodáku /až 6 značek/ , ke konci roku 1944 již pouze dvě značky - na hlavu bodáku ze zadní strany a na spodní část ocelové pochvy.
Značka měla podobu stylizované orličky s číslem příslušného inspektora.
Čitelnost přejímací značky je dobrým vodítkem při určování stupně zachovalosti bodáku. Pokročilá koroze činí tuto značku nečitelnou.
Vyskytují se rovněž bodáky, na kterých nejsou tyto typické přejímací značky znatelné a nelze je na žádném z míst obvyklých pro jejich umisťování nalézt. Jak již bylo uvedeno v článku o značení čepelí, jedná se o bodáky, které byly dodávány jiné organizaci než armádě . Mezi sběrateli jsou tyto bodáky označovány jako komerční . Přestože se vyskytují poměrně zřídka, nebyla dosud tato skutečnost sběrateli doceněna a na tyto bodáky je někdy nahlíženo s nedůvěrou a obavami ohledně jejich originality . Opak je ovšem pravdou, jedná se o ,ze sběratelského hlediska , velmi zajímavé exempláře.
Bodáky, které nevykazují žádné značení čepele ani příslušné ocelové pochvy a žádnou přejímací značku na místech, kde je lze obvykle nalézt, se vyskytují velmi zřídka a lze je považovat směle za sběratelskou raritu.